Souhlasíte?

01 / 06

Rostlinné mléko už je k dostání skoro v každé kavárně.

Přeskočit

Souhlasíte?

02 / 06

Nabídka zeleninových pomazánek je už samozřejmostí ve všech obchodech.

Přeskočit

Souhlasíte?

03 / 06

Mám ve svém okolí alespoň jednoho člověka, který dává přednost rostlinné kuchyni.

Přeskočit

Souhlasíte?

04 / 06

Počet lidí s intolerancí nebo dokonce alergií na laktózu narůstá a ti jistě ocení nabídku rostlinných produktů jako alternativu.

Přeskočit

Souhlasíte?

05 / 06

Znám restauraci, kde podávají skvělé rostlinné jídlo.

Přeskočit

Souhlasíte?

06 / 06

Jáhly, červená čočka, chřest nebo ovesné vločky? Rostlinná kuchyně znamená tisíce možností!

Přeskočit

Lokálka srpen: jak bezpečně odjet na dovolenou

Srpen je pro mě v posledních letech čas dovolené. To znamená, že na začátku měsíce splašeně pobíhám po zahradě a zcela nezkušeným okem se snažím odhadnout, kdy budou jednotlivé stromy a keře plodit. Ostružině dávám ještě dva týdny, snad do nich moc nezaprší, jinak budou plesnivět, broskev už se zbarvuje, rybíz je držák a jeho zralé plody vydrží na větvích klidně i tři týdny. Maliny nám beztak sklidí pes, o ty je postaráno. Vzpomínám si na vysokoškolskou matematiku (velmi matně, říkám tomu matněmatika) a nakonec za využití vzorečků z prvního stupně základní školy dávám dohromady datum, kdy bude nejméně nevhodné opustit svou divoce plodící zahradu tak, abych po příjezdu nalezl minimum shnilých plodů, ideálně limitně se blížící nule. Máte to podobně?

V srpnu dozrává další spousta ovoce a zeleniny, na kterou se od jara těšíme. Po první sklizni se nám také uvolňují záhony. Aby místa nezůstala prázdná, můžeme některé plodiny vysadit znovu. Ze salátů, ředkviček nebo hrášku se můžeme těšit prakticky až do prvních mrazíků. U ředkviček a ostatní bulvovité zeleniny vybíráme odrůdy, které nevybíhají rychle do květu, vysoké teploty by je mohly zmást a namísto tvorby bulviček by měly tendenci započít květenství a následně i plodenství (zase si vymýšlím slova).

Ostružiny

Ostružiny jsou moje srpnová srdcovka. Zvládnou dozrávat relativně postupně a keř je jimi vždycky úplně obsypaný. Nejsou tak prvoplánové jako jahody nebo maliny. Mají v sobě mnohem komplexnější paletu chutí. Umí být úplně sladké, úplně kyselé, nejlepší jsou ale, když zvládnou sladkokyselost skvěle vyvážit a nabídnout tak výtečný, sladkokyselý a trochu pikantní plod. Mňam! Jsou navíc moc moc zdravé, vnímám je jako super potravinu.

Každý rok, když se keř dostane do nejbohatšího plození a my ho přestaneme zvládat “ujíst” za čerstva, otrhám všechny zralé plody a připravím výtečné ostružinové chutney, které zavařím a celý zbytek roku pak používám jako geniální omáčku ke grilování a dalším kulinářským radostem. Zpěňte cibuli s trochou zázvoru a hořčičného semínka, přidejte ostružiny, můžete přidat maličko cukru pro rychlejší karamelizaci. Podlijte vínem nebo trochou vinného či jablečného octa, přidejte trochu hořčice, sůl, pepř, případně (pokud milujete pálivé) trochu chilli. Poduste, rozmixujte, zavařte. Hotovo.

Kašlete na zrníčka v zubech a dejte ostružinám šanci, jsou skvělé!

Jablka a hrušky

V srpnu začínají dozrávat letní odrůdy jablek a hrušek. Já mám sice mnohem raději odrůdy podzimní, svěží, příjemně nakyslé letní odrůdy jsou ale v parném létě perfektním osvěžením. Utrhnout si v srpnu z místního stromu letní jablko nebo hrušku je skvělý pocit. Lokálně!

Jablka a hrušky lze skvěle kombinovat s ostatním srpnovým ovocem a užijete si s nimi všechny známé hraběnčiny, drobenkové a jiné koláče. Více si o hruškách a jablkách ale povíme na podzim.

Broskve

Božské to ovoce. Komu vadí chlupaté broskve, trpí podle mě nějakým skrytým traumatem z dětství. Freud, Jung nebo Schopenhauer o tom určitě napsali pár obsáhlých statí.

S broskvemi si zase můžete užít spoustu radosti v prakticky jakékoliv úpravě. Jak jste si mohli povšimnout, nerad se vám tu svěřuji s těmi nejtypičtějšími (nejtypeachtějšími, hňahňa), na které narazíte na prvních stránkách googlu.

Proto vám přináším tip na nejlepší letní alko drink, se kterým zaválíte na každé garden party. Je z Itálie, a proto je i typicky italsky super jednoduchý. Nejvíc proto záleží na kvalitě vstupních produktů. Jmenuje se Bellini. Potřebujete jen dvě věci. Kvalitní prosecco a vynikající broskve. Běda vám, jak vás napadne strkat obyčejné stolní bílé víno z letákové kampaně vašeho nejbližšího supermarketu do Soda Streamu. Není to dobrý nápad (vím, o čem mluvím). Kupte si dobré prosecco, odšťavněte broskve a za dodržení poměru 1:2 (jeden díl šťávy z broskví, dva díly prosecca), lijte do sklenic a následně do chřtánu.

Tuřín

Tuřín je jedna z těch sličných princezen, co na zeleninovém plese postává nesměle v koutě a nafrnění princové si jí vůbec nevšímají. Zvou k tanci dýně, mrkve, batáty a vůbec si neuvědomují, jaký poklad přehlížejí. Její šlechtický stav je malým oslím můstkem, velké oblibě se totiž těší na Britských ostrovech. Budiž tomu důkazem, že se dostala do legendárních sitcomů jako Černá zmije nebo Červený trpaslík. Víte, ve kterých scénách? Napovíme, že tuřínu se také říká brukev a král bramborových lidí ji s oblibou přidává do karanténního menu. U nás se na tuřín v poválečném období trochu zanevřelo a po revoluci pozbyl se vším tím novým, západním imperialistickým sortimentem na zajímavosti úplně. Oblibě se začíná těšit zase až v posledních letech, pomohl mu především opětovný akcent na lokálnost, ergo ekologii.

Tuřín je výborný, je zdravý, snadno se pěstuje, je lokální. Skvělá zelenina, která si v posledních letech pomalu klestí cestu zpátky na výsluní. Je příbuzná ředkvi, narozdíl od ředkve ale perfektně snese tepelnou úpravu. Můžete si ji užít buďto za syrova v mladém princeznovském věku (skvěle se nechá také nakládat jako pickles), nebo ji jako zralou královnu pozvat do výtečného polévkového krému. Zpěňte si cibuli s trochou česneku, přidejte společně s tuřínem i pár brambor a nechte tuřín udělat všechnu práci za vás. Sůl, pepř, čerstvá bylinka z květináče. Tak jednoduché to může být.

Výborné články o tuřínu najdete ZDE nebo ZDE.

Ředkev

Když už jsme se o ředkev otřeli v odstavci o tuřínu, nemůžeme na ni zapomenout. Na ředkev nedám dopustit při přípravě asijských pokrmů, zásadně ji ale tepelně neupravuji. Jsem hrdým zastáncem tábora studené ředkve, na jakoukoli tepelnou úpravu jsou tu její blízcí příbuzní. Jednoduše, užívejte si ji syrovou, nakládanou do pickles, nebo na poslední chvíli přidanou do stir fry. Běda vám ale, pokud ji budete úmorně dusit. Nehodí se k tomu, vážně.

Typicky se žlutě obarvená, nakládaná ředkev, používá do sushi. Koupíte ji ale pouze s nechtěným extra balíčkem chemie a konzervantů. Namátkou například ze susi.cz – Složení: Ředkev 88%, voda, sůl, zvýrazňovač chuti E621, rýžový ocet, regulátor kyselosti: E330, E270, E260, konzervanty: E202, barvivo: E101, sladidla: E951*, E950, E954 *obsahuje fenylalanin, sulfát.). 

Nabízí se tak varianta si ředkev do sushi naložit svépomocí. Je to jednoduché a naložená ředkev vám v lednici vydrží navěky. Pokud ředkev budete používat převážně na sushi, doporučuji rovnou nakrájet na dlouhé, tenké hranolky v délce řasy nebo zavařovačky. Pro ožlucení není třeba umělých barviv, do nálevu přidejte trochu kurkumy. Rýžový nebo jiný ocet, cukr, voda, sůl, pepř. Ředkev nechte vypotit se solí, aby následně zvládla pojmout víc chutí a barvy z nálevu (původně se ředkev nechávala zavěšená sušit, ale tím se zbytečně trápit nebudeme), nálev se smíchanými ingrediencemi svařte a zchlaďte. Zalijte ředkev, pokud chcete prodloužit trvanlivost, zavařovačku prožeňte klasickým zavařovacím procesem. Voilá, nakládaná ředkev bez špetky chemie je na světě. Enjoy your sushi! Pokud byste si chtěli vyzkoušet tradičnější a krapet náročnější (mega náročnější) přípravu, doporučuji například TUTO šikovnou youtube paní.

Patizon

Protože se mílovými kroky blíží i sezóna dýňová (některé dýně už můžeme sklízet během srpna), nesmíme zapomenout ani na patizon. Patizon řadíme do ranku zeleniny, která s postupným dozráváním mění svoje chutě a vlastnosti. Začátkem srpna se k malým patizonkům můžete v kuchyni chovat například jako k cuketě, které svědčí krátká prudká tepelná úprava, jak postupně dozrává a zvětšuje se na objemu, budete k nim muset přistupovat spíše jako k plodům dýňovitým a brukvovitým, totiž dlabat a poměrně dlouze péct nebo restovat. To je ale vlastnost, která mě na patizonu baví nejvíce. Na začátku srpna si jej užijete na víkendové grilovačce, na konci září z nich vykouzlíte výborný, příjemně nasládlý polévkový krém na zahřátí při prvních chladných večerech.

Přestože je na trzích najdete spíše na konci srpna a začátkem září, protože se díky jejich váze nejvíce vyplatí je prodávat, zkuste pohledat i patizony raně srpnové. Ať už pro svou delikátnější chuť nebo lepší možnost dlouhodobého skladování.

Pokud byste se stali šťastlivci, ke kterým se dostanou mladičké patizonky, zkuste si je naložit podle receptů TOHOTO typu. Neexistuje mnoho vzácnějších a delikátnějších pickles.

Lokálka září – babí léto

V čem se liší petržel od pastiňáku, proč musí čekanka stále čekat na svou renesanci a jak si doma vyrobit umeboshi? Projeďte se s námi zářijovou Lokálkou.

Adam Novotný
7. 9. 2020