Souhlasíte?

01 / 06

Rostlinné mléko už je k dostání skoro v každé kavárně.

Přeskočit

Souhlasíte?

02 / 06

Nabídka zeleninových pomazánek je už samozřejmostí ve všech obchodech.

Přeskočit

Souhlasíte?

03 / 06

Mám ve svém okolí alespoň jednoho člověka, který dává přednost rostlinné kuchyni.

Přeskočit

Souhlasíte?

04 / 06

Počet lidí s intolerancí nebo dokonce alergií na laktózu narůstá a ti jistě ocení nabídku rostlinných produktů jako alternativu.

Přeskočit

Souhlasíte?

05 / 06

Znám restauraci, kde podávají skvělé rostlinné jídlo.

Přeskočit

Souhlasíte?

06 / 06

Jáhly, červená čočka, chřest nebo ovesné vločky? Rostlinná kuchyně znamená tisíce možností!

Přeskočit

„Je budoucnost rostlinná?“ – Ohlédnutí za konferencí Plant-Powered Perspectives 2021

V roce 2020 psalo Rostlinně historii. Na prvním ročníku byznys konference Plant-Powered Perspectives se setkali zástupci velkých firem, supermarketů a restaurací, investoři, start-upisté a další experti z potravinářského sektoru. Už tehdy bylo jasné, že zakládáme tradici a konference se musí opakovat. A tak jsme tu, v pondělí 4. 10. 2021 začíná druhý ročník Plant-Powered Perspectives. 

„Stejně jako loni jsem se nejvíc těšil na to, že se potkáme fyzicky. V prvním ročníku jsme nakonec na poslední chvíli přesídlili do onlinu a letos jsme se už od začátku plánování rozhodli, že budeme sázet na pohodlí a bezpečí nás všech. Rovnou jsme to také vzali jako příležitost pozvat zahraniční speakery, které bychom do ČR běžně dostali jen komplikovaně. Naživo se už snad opravdu potkáme příští rok,“ říká v úvodní části konference Libor Pozníček, který se kromě občasného moderování v Rostlinně věnuje hlavně poradenství restauracím. Teď sedí v příjemném studiu odkud konferenci vysíláme a vedle něj je moderátorka celé konference Nikoleta Kováčová. Dvojice nastiňuje dnešní program a probírá rostlinné trendy posledního roku. Největší expert na trendy ale teprve přichází…

InsightLab: Jak roste zájem o rostlinné alternativy?

V prvním příspěvku nám Andrea Vozníková ze společnosti InsightLab povídá o prodejích v kategorii rostlinných produktů. Z průzkumu vedeného společností InsightLab zná 19 % Čechů pojem flexitariánství, 13 % tento životní styl již praktikuje a 20 % o flexitariánství uvažuje. Z 81 % spotřebitelů, kteří pojem neznají je ochotných flexitariánství vyzkoušet 21 %. Tento trend se rozhodně ubírá pozitivním směrem, ale je zde stále příležitost pro zlepšení.

Oproti loňsku, kdy bylo ochotno rostlinné alternativy vyzkoušet 17 % spotřebitelů, toto číslo narostlo na 24 %. Rostlinné produkty již pravidelně konzumuje 9 % spotřebitelů, loni jich byla pouze 4 %. Co se alternativ masa týče, prostor pro zlepšení je hlavně ve vývoji chuti. 21 % spotřebitelů rostlinné alternativy masa ochutnalo a konzumují je pravidelně, 16 procentům nechutnalo, 35 procentům chutnalo ale preferují živočišnou variantu z důvodu chuti. Pouze 13 % spotřebitelů uvedlo, že jim nechutnalo, a tím pádem nechtějí zkoušet znovu. U spotřebitelů, kteří alternativy zatím neochutnali je potenciál ochutnávek velký, skoro 50 % zkoušet chce, jsou zvědaví. Co se mléčných alternativ týče, ty již vyzkoušelo 50 % spotřebitelů.

Co mají lidé rádi a co jim na trhu chybí?

Který řetězec má podle spotřebitelů nejširší nabídku? Na třetím místě je Kaufland, na druhém místě Globus a o prvenství se dělí Tesco a Albert. Z retailových dat se dozvídáme, že prodeje oproti loňsku rostou. V českých supermarketech prodeje od loňska vzrostly +9,9 %, nárůst v objemu je +8,1 %. Vozníková dále hovořila o rostoucím rostlinném trendu v konkrétních číslech. Nejsilnější prodejní kategorie je kategorie rostlinného mléka. Tady mluvíme o důležitosti skoro 80 % na celkových prodejích alternativ s tím, že největší meziroční nárůst (232,8 %) patří fermentovaným mléčným produktům. Mezi výrobci rostlinných variant mléčných výrobků vede Upfield a Danone. A celých 73,1 % prodejů rostlinných mlék jsou privátní značky řetězců. Jejich podíl na trhu je zatím celkem malý, očekává se růst. Nejsilnější značky jsou Rama, Alpro a na třetím místě Flora. Z masových alternativ je nejsilnější značka Garden Gourmet od Nestlé.

A jak je to s veganskou nabídkou v restauracích? Podle průzkumu dailymint.co publikovaného mj. v týdeníku Hrot se Česká republika umístila na třetím místě v celé Evropě. A jak nabídku vnímá zákazník? 30 % Čechů si myslí, že veganská nabídka v restauracích je dostatečná, 20 % si myslí, že je třeba ji rozšířit.

Andrea Vozníková na loňské konferenci předpovídala trendy na další rok. Na trh se podle jejího odhadu skutečně dostala široká škála rostlinných párků a klobásek z hub a rostlinné kuličky (např. v IKEA), ale rostlinná slanina v nabídce stále chybí. Dále se podle její předpovědi na trh dostaly rostlinná hotová jídla alá vepřové a kuřecí maso (např. kebab). Avšak na rostlinného tuňáka, krevety, lososa, a privátní značky jako např. Wicked Kitchen (Tesco), a širší nabídku dezertů si ještě musíme počkat. 

A co Andrea předpovídá na letošek a co na trhu ve větším zastoupení chybí? Hotové omáčky na rostlinné bázi (sýrová, bešamel atd.), alternativa vajec, jackfruit, který má formu trhaného masa, hranolky z manioku a plantejnová mouka. Dále očekáváme na trhu krabí koláčky, nepasterizovaný tempeh (který zatím vyrábí jediná firma – Tempea), rostlinná čokoláda od Nestlé, konopné mléko, dresingy a květák jako primární surovina.

Rostlinné mléko do kaváren

Po krátkém coffee breaku následuje Paul Helmers z britské firmy Minor Figures. Paul přibližuje cestu firmy, která se původně zaměřovala na prodej výběrové kávy a odtud rozšířila své aktivity k výrobě vlastního ovesného mléka. Jak to začalo? V roce 2016 přešel produktový manažer Minor Figures na veganství a začal hledat udržitelnou surovinu ze které mléko vyrábět. Tak přišlo na trh jejich ovesné mléko. Po prvním produktu, kávou s ovesným mlékem v plechu rozšířili portfolio a jejich litrové ovesné mléko v tetrapaku, které nyní tvoří 70 % prodejů.

Budoucnost ale Paul vidí ve znovupoužitelných obalech. A protože zakladatelé chtěli pro udržitelnost udělat ještě víc, než jen nabídnout zákazníkům rostlinnou alternativu mléka, je od roku 2018 firma uhlíkově neutrální. Rozhodně velká inspirace pro české výrobce. Paulova role je nyní představit Minor Figures českým kavárnám, takže pokud víte o podniku, kterému nabídka rostlinných mlék zatím chybí, usnadněte Paulovi práci a dejte jim o Minor Figures vědět. Třeba se připojí k 200 kavárnám v ČR, které už je v nabídce mají. Rádi byste ochutnali? Domů si produkty Minor Figures můžete objednat na rohlík.cz

Rostlinné jídlo ve školách? #getinspired

Deset minut před polednem začíná sekce #getinspired věnovaná rostlinné nabídce v institucích a školních jídelnách. V první části nám ředitel Portugalské vegetariánské asociace Nuno Alvim vypráví o tom, jak v Portugalsku uzákonili rostlinnou nabídku ve všech jídelnách veřejných institucí. Nejméně 50 % portugalské populace chce redukovat svou spotřebu masa a 9 % lidí se považuje za vegana nebo vegetariána. No a díky aktivitám Nunovy organizace před čtyřmi lety vešel v Portugalsku v platnost nový zákon – díky němu musí školy, univerzity, zdravotnická i vězeňská zařízení umožnit strávníkům přístup k rostlinnému jídlu. Proč je to potřeba? Rozšířenou rostlinnou nabídkou dochází ke zlepšování zdravotního stavu populace, šetří se finanční zdroje a je to celkově ohromný krok směrem k udržitelnosti. 

Jak cesta vypadala? V roce 2015 začala Portugalská vegetariánská asociace sbírat podpisy pro podporu této iniciativy a v petici získali přes 15 000 podpisů, což je při velikosti Portugalska velký úspěch. O rok později se začal návrh zákona řešit ve sněmovně a 3. 3. 2017 pak vešel v platnost. A díky čemu dosáhli úspěchu? Nuno mluví o tom, že velký důraz dávali na občanská práva a svobody. Poslanci mu při rozhovorech často říkali, že je to pro ně nejdůležitější faktor, protože zabraňuje diskriminaci lidí, kvůli jejich stravovacím návykům. A bariéry, které organizace překonala? Nuno mluví hlavně o předsudcích u médií a lidí, kteří jsou přesvědčení, že veganské jídlo není zdravotně prospěšné. Proto se hodně věnovali osvětě, proběhla celá řada studií zaměřená na rostlinné stravování a založili vlastní projekt zaměřený na školení a workshopy institucí. Také vytvořili e-learningový program, který je stejně jako školení zdarma. Skvělá iniciativa! Rozšířením rostlinné nabídky ze zlepšuje veřejné zdraví, omezuje uhlíková stopa a produkce jídla stojí méně peněz. Odmítat širší nabídku tedy nedává smysl.

A jak rostlinnou stravu dostat do českých škol?

A jak rostlinné pokrmy dostat do českých škol? V druhé části sekce #getinspired se dozvídáme více o aktivitách Českého gastronomického institutu. Projekt Máme to na talíři usiluje o komplexní změnu v českém veřejném stravování. Děti i rodiče si často stěžují na pokrm, které dítě ve škole dostane na talíř, ale málokdo si uvědomuje, co za jídlem stojí a  které všechny oblasti musí být sladěné, abychom dospěli k lepším výsledkům. Personál musí být motivovaný, tzn. nejen dobře placený ale i neustále vzdělávaný, aby svou práci odváděl dobře. Dále jsou potřeba prostory a kvalitní vybavení a prostor pro zlepšení je i v provozu, efektivnější organizace práce. 

A když jsou oblasti sladěné, měl by jejich společným cílem být pokrm s co největší senzorickou hodnotou. Jídlo dobře chutná, dobře vypadá a je výživově plnohodnotné. I zde si znovu připomínáme, že rostlinné jídlo na školách je perfektní krok nejen k tomu učit budoucí generaci o zdravém jídle a jeho složení, ale i omezit uhlíkovou stopu a snížit náklady na výsledný pokrm. Na českých školách se ročně vydá 400 milionů jídel a přesun směrem k rostlinnému stravování tak dává ohromný smysl. 

Eliška Selinger dále mluví o tom, že rostlinné jídlo by mělo být přirozenou součástí jídelních lístků a není potřeba dělit lidi na vegany, vegetariány atd. Důležité je rozšířit nabídku i v institucích a nejen v restauracích, aby si zkrátka mohl všude vybrat každý. Projekt Českého gastronomického institutu vznikl mj. proto, že roste počet rodin, které jsou vegetariánské a veganské stravě u dětí naklonění. Skrz aktivity této iniciativy, jejich školení a edukace se vzdělává celá společnost a zlepšuje se veřejné zdraví. Více informací k projektu, jeho seminářům a plánům se se dozvíte na www.mametonataliri.cz 

 

Čas na obědovou pauzu a sérii networking sessions. V jedné ZOOM místnosti probíhá Q&A session se speakery – Andreou Vozníkovou a Paulem Helmersem. Ve druhé místnosti nejprve Lenka Krákorová z ImpactHubu představuje připravovaný Hacketon a poté Jan Vanžura z ProVeg Česko představuje certifikaci V-label

Plant-Powered MashUp: Soutěž rostlinných startupů

Po obědové pauze přichází na řadu Plant-Powered MashUp – soutěž startupů. Ze všech přihlášených projektů jsme vybrali pět prezentujících. Jako první jde na řadu zdravá čokoláda bez cukru Kukuk papa, kterou vyvíjí Peter Kukuk a na kontě má první produkt, plánuje degustace a momentálně se poohlíží po výrobně. Fandíme a držíme palce! Projekt Vyrostlo na.poli jde na řadu jako druhý – zavařená hotová jídla (cibulové chutney, kimchi, gulášová polévka s tempehem, zeleninová polévka a další) ve skleničkách rozhodně stojí za pozornost. Vegangrill.cz je značka, kterou možná už znáte (a tím pádem už i milujete). Jejich výsadou je složení bez sóji a lepku a po úspěšném launchi burgeru chtějí zapracovat na jeho rozšíření do restaurací a českých řetězců. VeganBox je služba, která funguje na bázi měsíčního předplatného a nabízí boxy s překvapením – obsahem jsou produkty rostlinného původu. Neznáte? Vyzkoušejte! Poslední jde na řadu asociace lokálních producentů rostlinných produktů s názvem Plant CS. Cílem asociace je zahájit spolupráci mezi lokálními výrobci – společně propagovat rostlinnou stravu, vzdělávat a nabídnout legislativní podporu. Projekty postupně představují své plány a odborná porota ve složení Martin Rozhoň (investor), Michal Skala (category manager Globus, Zdravý svět), Vladimír Víšek (Sustainable Business and Development, Impact Hub) a Tomáš Kofroň (Head of Sales, Green Heads) se doptává na detaily. Kdo zvítězí a získá individuální hodinovou konzultaci projektu s porotci soutěže, finanční odměnu ve výši 10 000 Kč, roční propagaci na sociálních sítích Rostlinně a ProVeg Česko a V Label certifikaci na rok zdarma se dozvíme až v závěru konference. Napínavé!

Starbucks, IKEA, Dáme jídlo: Jak se k rostlinnému trhu staví gastro-giganti?

Následuje panelová diskuse o proměnách gastronomie. Diskusi moderuje Libor Pozníček z Rostlinně a panelisté ve složení Michal Holotík (Starbucks), Jakub Slavík (IKEA) a Břetislav Stromko (Dáme jídlo) reflektují rostoucí zájem o rostlinnou kuchyni. Proč a od kdy se nabídka rozšiřuje rostlinným směrem? V 2017 přidal Starbucks do nabídky sójový a kokosový nápoj. Byla to logická odpověď na rostoucí poptávku. Ze stejného důvodu přidalo Dáme jídlo označení „vegan“ do vyhledávání na své platformě už před nějakou dobou. Pestrost, šetření časem, pohodlí a sledování trendů jsou klíčová slova, která vedla Dáme jídlo k přidání tagu „vegan“ na stránky. Také IKEA nabídku rozšiřuje čím dál tím víc, protože vnímá širokou rostlinnou nabídku hlavně z hlediska snižování uhlíkové stopy. A prodeje? Ve Starbucks je každý dvanáctý prodaný nápoj s rostlinnou alternativou (včetně oblíbeného pumpkin spice latté, které už se pyšní veganskou šlehačkou na bázi čočkového proteinu – 15 % prodejů tohoto ikonického nápoje je v rostlinné verzi). Dáme jídlo má na své platformě 24% nárůst restaurací s tagem vegan za poslední rok a objednávky rostlinných jídel za stejnou dobu vzrostly o 40 %. A zajímavost? Největší podíl objednávek veganské kategorie přes Dáme jídlo je jednoznačně v Brně. Rostlinné hot dogy v IKEA tvoří 15 % prodejů všech hot dogů. Po rostlinných kuličkách sáhne ve švédském obchůdku 18 % zákazníků a po zeleninových 10 %, tzn. celkem 28 % prodejů IKEA kuliček je rostlinného původu.

A jak na marketing? Kdo je zákazník? Starbucks nikoho limitovat nechce, a tak se drží formulace vhodné pro vegany, matoucím výrazům jako např. veggie se vyhýbá. Dáme jídlo sází na označení vegan, což bylo výsledkem lokálního rozhodnutí – pro spotřebitele je to podle nich srozumitelnější než označení plant-based. IKEA naopak sahá po variantách vegetarian anebo plant-based, aby bylo pro vegany/vegetariány na první pohled jasné, jestli ve složení vegan nenajde nějaké překvapení. IKEA se kromě neustále rozšiřující se nabídky nově pyšní rostlinnými sušenkami z kávové sedliny produkované přímo na kavárnách IKEA, singapurská odnož Dáme jídlo rozváží kultivované maso od Eat Just a Starbucks vyvíjí novinku na poli rostlinného mléka. K udržitelnosti a ještě dál!

Jak roste podíl Garden Gourmet a Danone na trhu

V druhé části sekce get inspired se inspirujeme od těch největších hráčů a díváme se do zákulisí Garden Gourmet a Danone. Zbyněk Haindl z Garden Gourmet očekává ztrojnásobení rostlinné kategorie v následujících třech letech. Proto dělá značka všechny kroky pro to, aby mohla budoucí zákazníky ohromit. Především začátkem příštího roku přichází na trh s revolučním výrobkem – rostlinným tuňákem! A kdy čekat srovnatelnou cenu masa a jeho rostlinných náhražek? Otázka za milion dolarů, říká Zbyněk a dodává, že v nejbližší době se to očekávat nedá a je to i otázka objemu produkce. Vepřového masa se v ČR vyprodukuje 450 000 tun za rok, továrna Garden Gourmet v Krupce 20 000 tun za stejnou dobu. Čím blíž k sobě čísla budou, tím levnější budou rostlinné alternativy. Dagmar Spišková, výrobní šéfka továrny v Krupce vypráví o exportu produktů Garden Gourmet do světa. Pro český trh zůstávají pouhé 4 %, zbylých 96 % jde do světa (Francie, Německo, Holandsko, Británie a Irsko atd.).

Managing director Danone Marián Jánoš přibližuje důležitost rostlinné kategorie pro jejich sortiment. Mění se spotřebitelské trendy a stravovací návyky. 95 % českých kupujících kupují rostlinné i živočišné produkty a „není to binární volba,“ řiká Marián. Spotřebitel se neustále vyvíjí, je edukovanější a dbá na zdravý život, požaduje kvalitní a rozmanité jídlo a díky tomu do rostlinné kategorie vstupuje stále více nových spotřebitelů. Podle srovnání s ostatními evropskými zeměmi se dá předpokládat velký růst a potenciál v této kategorii. 

Teď trochu čísel od Nielsenu – rostlinná kategorie má hodnotu 549 milionů korun a neustále roste a meziroční nárůst je 28 %. Nabídka vyjádřená počtem produktů v obchodech je za poslední dva roky vyšší o 55 %. V ČR v preferencích stále vede sója jako primární produkt. Následují mandle a kokos. Co čekat do roku 2025? Předpokládaný meziroční růst +25 %, + 701 mil. CZK, tzn. zdvojnásobení kategorie. Alpro bude do kategorie samozřejmě chtít přispět, už teď má skoro 60 % podíl na trhu a portfolio široké jako nikdo jiný. 

Jídlo budoucnosti – maso ze zkumavky

V posledním příspěvku se přenášíme do budoucnosti a poslechneme si CEO americké firmy EAT JUST Joshe Tetricka v rozhovoru o kultivovaném mase. Sice to chvíli vypadalo, že Josh na konferenci nebude moct být, ale na poslední chvíli jsme našli řešení – moderátorka naší konference Nikoleta Kováčová s Joshem den před konferencí rozhovor natočila. Nejsme tedy live, ale inspirativní informace dostáváme i tak. 

„Jaký je rozdíl mezi masem z poraženého zvířete a kultivovaným masem?“ ptá se Nikoleta. „Kultivované maso je stejné, je reálné, ale nevyžaduje porážku zvířete,“ říká Josh a vysvětluje proces blíž. V bioreaktoru vyrábí maso z buněk. Výsledný produkt má srovnatelné nutriční hodnoty, ale je mnohem udržitelnější a šetrnější k životnímu prostředí. Tím, že v procesu není potřeba chovat zvířata, také nepotřebuje tolik půdy, čímž pomáhá s biodiverzitou.

Pro koho produkt je? „Pokud nemáte rádi chuť masa, tohle nebude produkt pro vás, chutná totiž identicky,“ říká Josh. Vývoj produkce firmy Eat Just šel od majonézy, přes rostlinné vejce až po kultivované maso. Před dvěma lety pak usilovali o povolení regulátora prodávat kultivované maso v Singapuru. A na konci roku 2020 si v zemi mohli zákazníci poprvé v historii lidstva dát jídlo s masem, pro které nemuselo zemřít zvíře. V USA se dá jen těžko odhadovat, jak dlouho proces s regulátorem potrvá. Vstup na Evropský trh se očekává v roce 2022. A jaká je budoucnost podle Joshe? Dá se očekávat, že většina konzumovaného masa bude v budoucnu kultivovaná a maso ze zvířat bude okrajový produkt – jako auto na benzín nebo vinylová deska. Přiblížení ceny se dá očekávat díky úsporám z rozsahu a větší produkci. „Mojí neteři jsou teď dva roky. Přeju si, aby až vystuduje vysokou školu, bude pro ni svět, kde se konzumuje kultivované maso normální,“ uzavírá Josh a zdraví nás do České republiky.

Příspěvek Joshe Tetricka končí a vracíme se do studia. Kdo se stává výhercem Plant-Powered Mashupu? veganbox.cz! Gratulujeme! Nikoleta Kováčová se s námi loučí a konference je u konce. 

Oslava musí být!

Protože jsme cítili potřebu se po online eventu setkat v reálném světě, sdílet dojmy z konference, seznámit se a zpříjemnit si začátek pracovního týdne, den jsme zakončili na neformálním setkání speakerů a týmu konference. V zázemí domu Černá labuť, v osmém patře, které se pyšní nádhernou terasou s neobyčejným výhledem na střechy okolních domů a věžičky Prahy jsme strávili příjemný večer. Prostor moc doporučujeme na eventy a prozkoumání. Black swan media se mimo jiné vrhá do organizace akcí jako je Taste fake meat a na začátku listopadu i Taste fake milk, které rozhodně stojí za pozornost. Děkujeme všem příchozím a obrovské díky patří úžasným JÍDLO BAVÍ za občerstvení v podobě nutričně (a chuťově) vyvážených misek.   

Děkujeme! 

Konference by nemohla proběhnout bez hlavního partnera Garden Gourmet a dalších partnerů – za spolupráci moc děkujeme Alpro, Bonduelle, Dáme jídlo, Starbucks, Impact Hub a European Institute of Innovation & Technology.

Také děkujeme InsightLab, V-label a také všem speakerům, panelistům, naší odborné porotě a startupům. 

Speciální poděkování patří moderátorům – Nikoletě Kováčové a Liborovi Pozníčkovi.

Za zázemí chceme poděkovat Legal TV studiu, za mediální partnerství děkujeme Horeka Magazínu a Ekonews, za tlumočení patří naše díky Liborovi Nenutilovi a Báře Tite. 

Můj největší dík ale patří celému produkčnímu týmu ve složení Veronika Komarova, Alžběta Müllerová, Andrea Daňková, Kateřina Sochorová, Lucie Barborová, Aneta Litschmannová, Hana Platková, Ondřej Plachý a Libor Pozníček!

Velký dík patří i Vám – divákům! Bez vás všech by se konference nemohla uskutečnit. Děkujeme!

Těšíme se na Vás na příštím ročníku!