Pokud sledujete Rostlinně, tak už dávno sami víte, že rostlinné jídlo je hlavně radost ze života. Jak ale může podpořit kvalitu našeho bytí i v jiných oblastech? Ač je Ajurvéda pouze jedním z několika souborů poznání o tom, jak žít kvalitní a plnohodnotný život, její nedílnou součástí je i převážně rostlinný způsob stravování.

Vyzpovídali jsme proto Inku Buchertovou, specialistku na ajurvédskou stravu. V rozhovoru s ní se dozvíte, jak má vyvážená strava z  pohledu ajurvédy vypadat, zda ji má smysl zavádět v  Čechách, jakými chybami si narušujeme trávení a mnoho dalšího. 

Jaký podíl ajurvédou doporučované stravy vlastně tvoří rostlinná složka?  

Ve starých védských textech bylo ajurvédské jídlo myšleno jako vegetariánské, ne čistě rostlinné. Jednou z významných potravin pro ajurvédu je ghí, tedy přepuštěné máslo. Svými kvalitami ghí nahradit nejde, nicméně, pokud sáhneme po za studena lisovaných olejích, jako je olivový, lněný, avokádový, vyživení tkání dosáhneme i skrz ně. Na rozdíl od ghí ale nejsou vhodné pro tepelnou úpravu.  

O ajurvédě se často mluví jako o holistické péči o zdraví. Co mi tedy může ajurvédská strava pomoci vyřešit z  pohledu zdraví? 

Typicky dobře vyvážená ajurvédská strava slouží hlavně jako prevence nemocí. Když už člověk onemocní, může mu pomoci k rychlejšímu uzdravení. Staré ajurvédské přísloví praví, že když je strava správná, lék není potřeba, když je strava špatná, lék nepomůže. Tím, že se tělo dostane do rovnováhy a posílí se trávící oheň, upraví se ekzémy, vysoký cholesterol a vysoký tlak a mnoho dalšího. Jako podpůrný prostředek může ajurvédská strava pomoci i při civilizačních onemocněních. 

Ajurvéda však není jenom o jídle, zajímá ji tělo, mysl i duch.

Dává smysl tyto principy dodržovat v  Čechách, když ajurvéda vznikla v  Indii? 

Určitě ano. Ajurvédská kuchyně není to samé jako indická kuchyně, i když spousta receptů, hlavně ty luštěninové, pochází z Indie. Hlavním rozdílem je použití množství koření. V indické kuchyni je koření někdy až přespříliš, což může z dlouhodobého hlediska vést k překyselení, pálení žáhy, zvýšení Pitty (ohně) v nás. 

Ajurvédská strava respektuje individuální konstituci člověka a rozlišuje 3 dóši podle tří základních typů energie: kapha (země), váta (vzduch), pitta (oheň). Pokud je třeba naší převažující energií pitta, znamená to, že máme silný trávící oheň a strávíme téměř cokoliv, co sníme. Oheň je horký, a abychom se udrželi v rovnováze, musíme jíst potraviny, které nebudou moc pálivé, slané, či kyselé, protože ty nás dále zahřívají. Přebytek ohně a horkosti v nás se pak může projevit na těle jako záněty, opary, vyrážky, pálení žáhy, průjem, ale i na duchu a mysli v podobě emocí typu přehnaná kritičnost, frustrace, podrážděnost, přehnané nároky a i žárlivost. 

Ajurvéda nás učí vnímat proměnlivost přírody i nás samotných a vede nás k upravování životního stylu v průběhu roku. Toho můžeme využít kdekoliv.

Narozdíl od Indie máme u nás v Česku čtyři roční období. Jak se to odráží v tom, co nám v kterém období ajurvéda doporučuje?

V Ajurvédě platí, že “příroda nám vždy dává to, co právě potřebujeme.”

Na jaře se příroda probouzí a nabízí nám mladé divoké bylinky a křupavou listovou zeleninu. To nás přirozeně vede ve stravě k odlehčení po hutných zimních pokrmech. 

V létě dozrává ovoce a zelenina, které osvěžují a přirozeně chladí, jsou-li plně zralé (pozor, nezralé kyselé ovoce neochlazuje). Náš trávicí oheň je v létě oslabený. Přirozeně máme chuť na lehčí pokrmy, menší porce a dostatek vláhy, aby zahnala suchost a horkost letních dnů. Pokud nám syrové ovoce a zelenina nedělají dobře a způsobují nám trávicí potíže (jako nadýmání či plynatost), pomůže je lehce a krátce tepelně upravit. Orestovat můžeme jakoukoliv zeleninu, i ředkvičky nebo okurku. Na závěr pak vždy přidáme i kapku kvalitního oleje. 

Pokud dobře trávíte syrové saláty, jezte je přes oběd, kdy je váš trávící oheň nejsilnější. Trávící oheň je v souladu s rytmem slunce, takže jako je slunce v poledne na svém vrcholu, je i naše trávení. Proto by oběd měl být největší jídlo dne.  

Na podzim dozrává kořenová zelenina, obiloviny, dýně, řepy nebo šípky. V tomto období potřebuje naše tělo sladkou, uzemňující chuť. 

V zimě je trávení nejsilnější, proto jsou vhodná sytá, hutná jídla, více tuku a bílkovin. Jídla, která nás zahřívají, jako jsou polévky nebo omáčky. Rovněž fermentovaná jídla se lépe hodí na zimu.

Právě teď jsme uprostřed léta a všichni asi hledáme způsob, jak se zchladit. Má i v tomto ajurvéda odpověď?

Určitě! V létě doporučuji koření, ale takové, které nás nebude moc zahřívat, ale naopak přirozeně chladit, a navíc podpoří oslabené trávení. Jsou to třeba fenykl, máta, levandule, koriandr (čerstvý i koření) nebo římský kmín. Určitě omezte pálivé koření, jako je chilli, kajenský pepř, čerstvý zázvor a další zahřívací koření. 

Máš pro nás tip na nějaký jednoduchý letní ajurvédský recept?

Já často ani nevařím podle nějakého receptu. Ideální je projít se po zahrádce, lehce na koření orestovat sesbíranou zeleninu, přidat čerstvé bylinky, a nakonec zakápnout citronem, aby jídlo obsahovalo všech 6 chutí. Přidám pak lehce stravitelnou bílkovinu, jako je loupané mungo, červená čočka, quinoa či tofu a kvalitní rostlinný olej. V létě je mojí oblíbenkyní třeba cuketa v jakékoli formě: polévka, placky, ratatouille. Mým tipem do tropických dnů je chladivý nápoj ze semínek koriandru: večer vmícháme 2 lžíce semínek koriandru do sklenice s převařenou vodou, necháme vyluhovat tzv. studenou extrakcí a ráno po pár hodinách přecezené vypijeme.

Rozhodně velkým NE je led, ať už jako zmrzlina nebo ledová tříšť. Ledem dáváme tělu mylnou informaci, že je venku zima, zmateme ho a tělo začne topit, aby nás prohřálo. Na ochlazení je proto vhodný nápoj v pokojové teplotě, ne ledový. Přirozeně nás zchladí i další bylinky, které si můžeme ve studené vodě extrahovat, jako třeba levandule, ibišek nebo máta.

Co tedy z  pohledu ajurvédy mohou lidé stravující se rostlinně dělat vyloženě chybně? 

Především to, co jsem již naznačila. Svůj organismus vyvádíme z rovnováhy špatnými kombinacemi potravin. Například, syrové ovoce by se mělo jíst samostatně, půl hodiny před dalším jídlem, nebo hodinu po jídle. A nebo ho můžeme tepelně upravit a jíst třeba s obilovinami jako snídaňovou kaši.

Problémem na rostlinné stravě je rovněž nepoměr příjmu sacharidů a bílkovin, proto doporučuji bdělost a do každé porce jídla nějaké bílkoviny přidat, stejně tak jako zdravé tuky. Například u snídaňové kaše můžeme přidat lžíci mletých lněných semínek či ořechy.

Dále není vhodné jíst energeticky mrtvé jídlo. Ajurvéda nedoporučuje dojídat zbytky, ideálně vaříme čerstvé jídlo každý den. Takové jídlo je plné životní energie. Vyhýbáme se jídlu v konzervách, průmyslově zpracovanému, zmraženému a podobně. Čerstvost je nade vše.  

Na druhou stranu, vyloženě raw strava se v Ajurvédě taky nedoporučuje, protože ji dobře stráví pouze lidé konstituce pitta a ani tak ji Ajurvéda nepovažuje za přirozenou po celý rok.

Mezi další doporučení patří jíst naposledy 3 hodiny před spaním a jít spát ve 22 hodin, v létě můžeme o něco později. Tím dáme tělu dostatečný prostor na regeneraci a detoxikaci. Také je vhodné mít mezi jídly minimálně 3 hodinovou pauzu. Pokud jíme průběžně celý den, přetěžujeme tím trávicí, vylučovací i imunitní systém svého těla. Měli bychom proto jíst jenom, když máme hlad. Na své jídlo se potřebujeme naladit, jíst ho vědomě a pomalu. Vnímat ho všemi smysly. Naprosto nevhodné jsou proto obchodní obědy. Společně s jídlem pak musíme strávit i ta vážná témata, která se u stolu probírají. 

Další potíž nastává, pokud ve stravě nezohledníme, že například procházíme obdobím velkého stresu, zármutku a podobně. Strava v  náročném psychickém období by měla být lehce stravitelná a teplá.   

Důležité je naciťovat si sebe sama, naučit se vnímat, co mi dělá dobře a co ne. Univerzální rady jsou k ničemu, protože nenajdeme na světě dva úplně identické lidi. Žádná potravina není lékem pro všechny, a i to, co je považováno za zdravé, může někomu uškodit. 

A kam máme zamířit, pokud se chceme dozvědět víc? 

Zdrojů je mnoho, z českých má kvalitní knihy MUDr. Frej a MUDr. Martina Ziska. Ze zahraničních mě inspiruje například Hale Pule. 

Zároveň já sama jsem konzultantkou ajurvédského životního stylu a výživy. Nabízím jak individuální konzultace, tak kurzy vaření a relaxačně-edukační pobyty u mě doma, v domě na kopci s výhledem ve Svaté u Berouna. Kurzy i pobyty vznikají převážně na míru dle potřeb dané skupiny a jsou velmi individuální, protože jsou maximálně pro 4 lidi. 

Děkuji Ti za rozhovor, Inko.

Inku Buchertovou najdete na www.svasthya.cz a FB: Svasthya Ájurvéda Svatá, případně na IG ayurvedicbowls.